Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Klinické doporučené postupy (KDP), doporučené diagnostické a terapeutické postupy nebo jen zkráceně doporučené postupy jsou odborné návody určené pro lékaře v praxi na podporu jejich klinického rozhodování. Vytvářejí se zpravidla pro závažné klinické problémy a nemoci, kde je potřeba standardizace postupů. Ne vždy je ovšem v praxi u individuálních pacientů možné přísně postupovat podle doporučených postupů. Odpovědnost za zvolený postup u individuálního pacienta vždy leží na lékaři. Ten také svůj postup zdůvodňuje ve zdravotnické dokumentaci. Viz také klinický.

Doporučené postupy je zkrácený název pro klinické doporučené postupy.

Výživová doporučení pro obyvatelstvo jsou již několik desetiletí vydávána ve většině průmyslově vyspělých zemí a průběžně jsou aktualizována. V České republice výživová doporučení navrhuje Společnost pro výživu, zabývá se jimi rovněž Státní zdravotní ústav. Viz také výživa.

Doporučení pro pohybovou aktivitu mohou posloužit jako vodítko při volbě vhodné intenzity a rozsahu pohybové aktivity. Odpověď na otázku, jaké množství pohybové aktivity je ideální, aby byla co největším přínosem pro lidské zdraví, lze najít v různých doporučeních. Zdravého množství pohybu lze dosáhnout nejen cíleným tréninkem a sportováním, ale i různými pohybovými aktivitami v každodenním životě. Obrázek: Doporučení pro pohybovou aktivitu dospělých (18–65 let). Kromě toho existují i doporučení pro pohybovou aktivitu dětí předškolního věku (3–6 let), dětí a dospívajících (6–18 let), seniorů (nad 65 let), žen během těhotenství a po porodu, a dospělých s chronickými onemocněními. Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky (upraveno podle Rakouských doporučení pro pohybovou aktivitu). Viz také pohybová aktivita.

Asociace klinických logopedů České republiky (AKL ČR) sdružuje klinické logopedy a logopedy ve zdravotnictví. Prvořadým cílem činnosti AKL ČR je hájit a prosazovat oprávněné profesní zájmy svých členů, koordinovat jejich činnost a v etické rovině korigovat výkon logopedické praxe. Viz také klinický logoped.

Klinické vyšetření je souhrnný výraz pro postup, který zahrnuje: anamnézu, fyzikální vyšetření, laboratorní vyšetření, zobrazovací metody, a případně další metody, vedoucí ke zhodnocení klinického stavu a stanovení diagnózy. Viz také klinický.

Klinický obraz je souhrn příznaků, které jsou typické pro určité onemocnění či jiný stav (např. alergickou reakci). Viz také klinický.

Klinické hodnocení je jiný název pro klinickou studii. Viz také klinický.

Klinická studie neboli klinické hodnocení je podle SÚKL definována jako „jakékoli systematické testování prováděné na lidech, jehož účelem je zjistit či ověřit klinické, farmakologické nebo jiné farmakodynamické účinky, nebo stanovit nežádoucí účinky, či studovat absorpci, distribuci, metabolismus nebo exkreci jednoho nebo několika hodnocených léčivých přípravků s cílem ověřit bezpečnost nebo účinnost tohoto léčivého přípravku nebo léčivých přípravků“. Viz také klinický, preklinická studie.

Klinický staging je staging, který se zakládá na fyzikálním vyšetření, zobrazovacích metodách (např. rentgenovém vyšetření nebo výpočetní tomografii) a metodách nukleární medicíny (např. scintigrafie). Při tzv. orgánovém screeningu jsou postupně vyšetřeny všechny orgány, zda v nich není přítomen zhoubný nádor. Viz také klinický, staging, patologický staging, klinické stadium.